Kdo je úzkoprse spravedlivý, je nespravedlivý. Říká Benedikt XVI.

18.9.2009

KŘESŤANSKY CHÁPANÁ SPRAVEDLNOST Být křesťan neznamená plnit určité povinné penzum, a pokud chci být obzvláště dokonalý, pak i jako jistou pojistku dokonce hranici povinnosti překračovat. Křesťan je spíše ten, kdo ví, že tak jako tak žije v každém případě nejprve z obdarování, a že všechna spravedlnost může proto spočívat pouze v tom, že se sám stane dárcem podobným žebrákovi, který to, co přijal, z vděčnosti velkoryse dává dál.

Kdo však je úzkoprse spravedlivý, kdo pouze kalkuluje „má dáti – dal“ a domnívá se, že si sám může opatřit čistý štít a vnitřně sám sebe zcela utvářet, je nespravedlivý. Lidská spravedlnost může dojít naplnění jen tehdy, když se vzdá vlastních nároků a velkodušně se otevře vůči člověku a Bohu. Je to spravedlnost obsažená v prosbě „... odpusť nám, jako i my odpouštíme ...“ – tato prosba se jeví jako vlastní formulace křesťansky chápané lidské spravedlnosti: ta spočívá v tom, že člověk dále odpouští, protože sám podstatným způsobem žije z odpuštění, které přijal.
 

Titulek textu: redakce webu 

 

Převzato z knížky: Úvod do křesťanství, kterou napsal Joseph Ratzinger (papež Benedikt XVI.) 

Knihy spojené s Benediktem XVI. naleznete zde

Autor: Benedikt XVI.   |   Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Související články