25.6.2009

„Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán“ (Řím 5,5). Křesťanství není tělocvična, že bychom museli ze sebe lásku k bližnímu neustále potit, pořád se v ní „cvičit“. Hezky o tom píše svatý Jan od Kříže v Živém plameni lásky. Říká, že Duch svatý je nejen oheň, který stravuje, ale také oheň, který nás přetváří „v příjemnou lásku“. Duch svatý, Boží příjemná láska, noří duši do slávy Boží a občerstvuje ji silou božského života, tedy dává člověku obrovskou radost, štěstí a naplnění, schopnost milovat.

Ne že bychom neměli o lásku usilovat, a to i velmi konkrétně. Je to ale v první řadě Duch svatý, který otevírá člověka pro lásku. Zkušenost, že jsem Bohem přijímán a milován, dává člověku schopnost vyjít ze sebe a stát se darem pro druhé. Láska k bližnímu tedy není jen ovocem naší sebekázně a úsilí; je ovocem Ducha svatého (srov. Gal 5,22), rozšiřuje naše srdce.

(Redakční titulek KNA.cz)

Autor textu: Vojtěch Kodet
Převzato z knihy: Učednictví -101464-

Výběr textů z této knihy:

• Milovat církev?
• Duch svatý není něco, ale někdo
• Boží vůle nemusí být vždy to nejtěžší
• Mrtvol je v církvi dost, aneb Proč vůbec číst Písmo?
• Modlou může být prakticky cokoliv
• Křesťanství není tělocvična
• Musí existovat radost, která nezávisí na vnějších okolnostech

Autor: Vojtěch Kodet   |   Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému

• čtenářský koutek
• mešní vína
• hledáte knihu?
• Novinky KNA