Maria vzor manželky a matky - myšlenky Edity Steinové

9.8.2011

Edita se na manželství dívala realisticky, ale věděla, že mnoho mladých lidí má o této oblasti hodně iluzí a naivních představ. Když na jedné přednášce v Mnichově mluvila k mladým učitelkám, muselo pro ni být zábavné sledovat výrazy jejich tváří. Mladé dívky těšící se na šťastný rodinný život, najednou uslyšely: „Jsem přesvědčena, že součástí i těch „nejšťastnějších“ manželství je jistá míra mučednictví a že je to spíše pravidlem než výjimkou.“

Edita naslouchala lidem, kteří stáli na pokraji rozvodu, a dokázala rozpoznat příčiny vedoucí k tomuto stavu. Velmi ji udivovalo, že největší zkázu působily ženy, u nichž došlo k deformaci jejich přirozeně ženských vlastností. Ženskou přirozeností je, říkala často z pódia, zajímat se o druhé – díky tomu jsou ženy ideální pro role manželek a matek. Jaké však hrozí nebezpečí, když se tato přirozená tendence pečovat o druhé zvrhne v panovačnost a touhu druhé vlastnit.

V takovém prostředí se vztahy ani lidé rozvíjet nemohou, ale naopak zakrní: „Na místo radostné služby nastupuje panovačná vůle. Kolik manželství ztroskotalo právě kvůli této úchylce! Kolik odcizení způsobila mezi matkami a dospívajícími, nebo dokonce i dospělými potomky!“ Když pronášela tato slova, měla zcela jistě na mysli konkrétní lidi!

Edita by určitě zdůraznila slovo „vůle“ – vždy pro ni bylo důležité. Panovačná vůle ničí vše. Maria je tedy ideálním vzorem pro ženy žijící v manželství, neboť se podřídila, stala se „služebnicí“, ovšem nikoli služebnicí svého manžela, ale služebnicí Boží. „Manželství a mateřství přijímala jako Boží povolání, žila ho pro Boha a pod Jeho vedením.“ Edita ženám radila, aby se dívaly na Marii a rozjímaly o ní. Stejně tak to dělala i ona.

Dívala se na Marii jako na Josefovu manželku a viděla tichou ženu plnou důvěry a pokoje, ženu odevzdanou „věrnému sdílení utrpení“. Jinak řečeno, Maria ztělesňuje „ženské dary vcítění a přizpůsobení se“. Vyplývá z toho ovšem ještě něco, a toto něco bylo pro Editu nesmírně důležité – Maria byla schopna trpět s druhými, jinými slovy „mít soucit“. Tím se naráz ocitáme u paty kříže, ale Maria byla ženou soucitu už dlouho předtím. Edita také „trpěla s“ druhými – trpěla se svým národem.

Poté na Marii znovu pohlédla a viděla ji jako Ježíšovu matku:

Středem Mariina života byl její syn. V blažené naději čeká na Jeho narození a stará se o Něj v dětství. Následuje Ho kamkoli si přál, blízko i daleko. Drží v náruči Jeho ukřižované tělo, plní vůli zemřelého. Ale toto všechno nejsou její vlastní činy. Koná je jako služebnice Páně a naplňuje tak to, k čemu ji Bůh povolal. Proto dítě nepovažuje za svůj majetek: přijímá Ho z Božích rukou a při zasvěcení v Chrámu a později při ukřižování Ho do Božích rukou opět odevzdává.

Edita před sebou viděla nejen ideální matku, nýbrž i Kristovu učednici: první a nejdokonalejší učednice Maria plnila Ježíšovu vůli a postavila ho do středu svého života. Když Edita klade důraz na odevzdání Ježíše zpět Otci, velmi pravděpodobně promlouvá k ženám, jež mají k dětem silně majetnický vztah. Není ovšem tvrdá, naopak chápe, jaké trauma prožívá člověk, jenž střed svého života ztratí. V jiné podobě se s tím setkala už před lety ve Frankfurtu, když si v muzeu prohlížela sousoší „Truchlící“: čtyři postavy na Kalvárii s bolestí hledící na prázdné místo. Bolest Matky Boží se z Editiných úvah neztrácí ani tehdy, když píše o matkách obecně a na Marii se nesoustřeďuje: „[Žena] má dar žít v důvěrném kontaktu se svými tělesnými schopnostmi a obnovovat síly v tichu; na druhou stranu je stvořena k tomu, aby dokázala snášet utrpení.“ Toto je Editin pohled na Pietu – tichá bolest, která si nestěžuje: „Bolest Matky Boží je nesmírná jako oceán, je do ní zcela ponořena, ale nedává ji vůbec najevo.“ Podle Edity matka také hraje roli prostředníka mezi manželem a dětmi a mezi manželem a Bohem. Inspiraci pro tuto myšlenku určitě čerpala z obrazu Marie jako „naší přímluvkyně“. Jako nejdůležitější ze všech ovšem Edita vnímá Mariiny role Josefovy manželky a Bolestné Matky. Právě v tom je pro nás Maria vzorem dokonalé manželky a matky.

kniha: Edita Steinová jako žena modlitby
autor: Joanne Mosleyová
vydalo: Karmelitánské nakladatelství
Titulek a redakční úpravy: redakce webu kna.cz
-101583-

Sekce: čtenářský koutek | Tisk | Poslat článek známému