Můžeme vyškrtnout Boha ze života - ale co potom?
1.9.2011
„Ježíš? To je pro mě stejná figurka jako třeba Večerníček,“ prohlásila jistá mladá žena. „Pouhý výmysl.“ Z její tváře se dalo dále vyčíst: Všichni, kteří věří na tohoto vybájeného Ježíše, jsou ubožáci. Rozumní lidé přece nevěří na skřítky a na další pohádkové bytosti. Proč by tedy měli věřit na Ježíše nebo na Boha? Tím pro ni byla celá věc vyřízena. Ta žena tím dokonale zapadá do současného trendu.
Dnes je módní odracionalizovat si Boha ze života. Asi jako nadbytečného zaměstnance, kterému se na konci roku pošle výpověď bez udání důvodu. Nebýt křesťanem se mezitím ve světě stalo tou největší samozřejmostí. Když se na to někoho zeptáte, uslyšíte ta nejroztodivnější vysvětlení. „Jako dítě jsem musel chodit do kostela, zatímco ostatní kluci si mohli jít zahrát fotbal,“ vysvětloval mi jeden pán. „Dnes už proto nechci mít s celým tím církevním krámem nic společného.“ Tak je to tedy prosté. Tak snadno lze hodit víru přes palubu. Bůh? Dnes už nestojí za řeč.
Skutečně ne? Přece jen bych si dovolil ještě pár otázek. Tak například bych se rád dověděl: V čem je to vlastně o tolik lepší a krásnější, nevěřit v Boha?
Máme z toho v životě opravdu víc, připustíme-li ke slovu pouze svůj rozum? Jsou bezbožní lidé opravdu šťastnější? Nebo svobodnější? Nebo silnější? Není to nakonec přece jen spíše tak, že dnešní společnost stále více zachvacuje sílící nejistota? Že roste pocit nesmyslnosti, beznaděje a bezcílnosti? Copak nejsou psychiatrické kliniky přeplněné lidmi, kteří trpí depresemi a úzkostnými stavy? Není pravda, že se plíživé zoufalství stalo civilizační nemocí číslo jedna? Nevděčíme nakonec křesťanství přece jen za víc, než bychom byli ochotni přiznat?
Ovšem, rozum je úžasná věc a měli bychom jej užívat. Ale ani on nám moc nepomůže, pokud jsme přišli o své sebevědomí, pokud jsme přepracovaní a zmůžeme se už jen na slzy. Při hledání orientace a záchytného bodu v každodenním chaosu nám také nepomůže dostat se dál, potýkáme-li se s vnitřní prázdnotou.
Rozum nám nedokáže zajistit důvěru v Boha, odvahu, naději, sílu, a dokonce ani mravní zásady nezbytné ke zdařilému životu. To všechno naopak nabízí víra. Proto mi dovolte ještě poslední otázku: Je skutečně tak moudré nebýt křesťanem?
kniha: Andělé v kurzu
autor: Notker Wolf
vydalo: Karmelitánské nakladatelství
Titulek a redakční úpravy: redakce webu kna.cz
-101624-
Sekce: čtenářský koutek | Tisk | Poslat článek známému
Související články
aktuality
30.11.2024
Kardinál Tomášek - legenda církve v době komunistického režimu
Hrdinou se člověk nerodí, ale stává
Jaroslav Šebek
21.10.2024
Spiritualita připodobnění Bohu v západním křesťanství
Proměna člověka v Kristu
Jaroslav Vokoun