"Pane, ty víš, že tě mám (jenom) rád..."

7.10.2008

Řečené lze dobře vyčíst na příběhu vnitřního zrání apoštola Petra. Ještě před zajetím Krista byl ústy ochoten jít za ním i do vězení, i na smrt, ale nakonec jej zapřel před zvědavou služkou a nedošel ani na Golgotu. Hořce toho později litoval. A když se mu Ježíš po svém zmrtvýchvstání dal poznat, nastává mezi nimi zvláštní dialog. V něm jakoby pokračuje Petrův růst v autentičnosti, který začal bolestným selháním, jehož se u sebe nenadál.

Ježíš se ho slavnostně ptá: „ Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než tito zde?“, a Petr odpovídá: … „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád!“ (Jan 21,15). To se opakuje třikrát. Ale biblisté nás v tomto dialogu upozorňují na důležitý detail, který vynikne pouze v řeckém originálu: Ježíš se Petra dvakrát ptá, jestli ho miluje láskou agapé, čili láskou Boží, která je „silnější než smrt“. Petr sice přitakává, ale vytrvale vyznává svou lásku slovem filia, které označuje lásku přátelskou, lásku pouze lidskou.

Až napotřetí Pán ve své otázce jakoby „sníží laťku“ a neptá se už na lásku božskou, ale na lásku lidskou: „Máš mě rád?“ Tehdy Petr, zarmoucený trojí otázkou, která mu evokuje trojí zapření, odpovídá svým „Pane, ty víš všechno, ty také víš, že tě mám rád“ (Jan 21,17).

Petr po své špatné zkušenosti se sebou není méně horlivý, ale je vyléčen z velkohubosti; už neříká „jistě, Pane, s tebou až na smrt!“, ale vyznává svou lásku slovy, která jsou přiměřenější jeho reálnému vztahu ke Kristu na tomto stupni zralosti. A pochopitelně, i když se Petr zklamal sám v sobě, Pána tím nezarmoutí ani nezklame: Ježíš mu právě v této chvíli definitivně svěřuje pastýřský úřad.

Ale to není všechno. Ježíš mu prorocky předpovídá, že jednoho dne bude Petr rovněž schopen darovat všechno, že bude milovat Boha i svěřené ovečky až k obětování vlastního života. Kristus sám ho povede ve svých šlépějích, přičemž Petrova láska poroste až do míry lásky Kristovy: vždyť nakonec rovněž položí život na kříži, tak jako jeho milovaný Pán. Má-li ovšem Petr dozrát, musí se před Pána postavit pravdivě, jakkoli pravda o sobě sama nevypadá v dané chvíli úplně ideálně.

Autor textu: Kateřina Lachmanová
Převzato z knihy: Síla přímluvné modlitby
Vydalo Karmelitánské nakladatelství
Titulek a redakční úpravy: redakce webu kna.cz
-101285-

Sekce: čtenářský koutek | Tisk | Poslat článek známému