Communio 3/2012 - Druhý příchod Kristův

11.8.2012

Znovu přijde ve slávě, soudit živé i mrtvé, recitujeme v Nicejsko-konstantinopolském vyznání víry, když dospíváme k poslednímu z tajemství víry, jež jsou zde spojena se vtěleným Božím Synem. Sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odtud přijde soudit živé i mrtvé, specifikuje výchozí bod Kristova druhého příchodu Apoštolské vyznání víry, a odkazuje tak na skutečnost, že stejně jako příchod první, i ten druhý vykoná Ježíš jako Syn, jehož Otec poslal, aby byl Spasitelem světa, abychom skrze něho měli život a aby se tak ukázala Boží láska k nám: Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm: v tom jeho láska k nám dosáhla cíle, že máme plnou jistotu pro den soudu (1 Jan 4, 8–9.14–17).

Poslání vtěleného Syna tak bude v parusii a soudu završeno – ne však ukončeno. Navždy bude zjevením Boha Otce, Spasitelem, Beránkem, Světlem, Snoubencem, Pánem. Jeho království bude bez konce. To proto, že v něm je definitivně překonána veškerá bez-božnost tvorů. Ježíš až do krajnosti setrval ve vztahu k Bohu v postoji Syna, pro něhož je Otec vším, a témuž postoji učí i své učedníky. Ježíš je navěky Pán proto, že navěky zůstává ve svém lidství věrným a milujícím Synem. Sv. Pavel to vyjádřil slovy: „Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci. [...] Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem“ (1 Kor 15, 24.28).

 Tento svazek naší revue je věnován přemítání o tom, co vlastně událost druhého Kristova příchodu znamená. Končí jím řada, jež byla věnována tajemstvím Ježíšova života. Spekulativní teologie občas tato témata pomíjí, respektive vybírá si jen několik z nich. Parusie také leží pohříchu mnohdy stranou. I na našem omezeném prostoru však bylo více než zřejmé, že rozjímání o Ježíšově životě je životodárné, neboť se z něj – smím-li užít takový obrat – uvolňuje Boží Duch. „Přežvykováním“ Ježíšova života okoušíme, kdo je trojjediný Bůh. A nejinak je tomu i u tajemství, k němuž přistupujeme nyní.

„Duch i nevěsta praví: ,Přijď!‘ A kdokoli to slyší, ať řekne: ,Přijď!‘ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. [...] Amen, přijď, Pane Ježíši! Milost Pána Ježíše se všemi!“ (Zj 22, 17.20–21).


Články z čísla:

Editorial

Ježíš Kristus parusiální – Spasitel, Stvořitel, Předurčený
Vojtěch Novotný

„Očekávejte a urychlujte příchod Božího dne“ (2 Petr 3, 12) - Křesťanský život v perspektivě parusie
Pavel Vojtěch Kohut OCD

Kdy přijde? Filosofické úvahy k době parusie
Peter Henrici SJ

Když končí každá přetvářka a nespravedlnost - O Božím soudu nad lidstvem
Helmut Hoping

Příchod Pána ve slavení eucharistie
Anton Štrukelj

Teologické zamyšlení nad mystériem sestupu do pekel
Hans Urs von Balthasar

Kříž jako „liturgie poslušnosti“ - Výklad spasitelského významu Kristova kříže v knize Josepha Ratzingera – Benedikta XVI. „Ježíš Nazaretský“
Pavel Frývaldský 


MKR Communio 3/2012 - Druhý příchod Kristův můžete zakoupit v internetovém obchodě ikarmel.cz


  Všechna dostupná čísla v internetovém obchodě naleznete zde.

 

Sekce: Čísla vydaná v KNA (2010- )   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Projekty KNA: Jsme na facebooku: