Bioetika, rozum a víra

21.9.2009

Zdá se, že vědecké objevy na tomto poli a možnosti technického zasahování postoupily tak kupředu, že nás staví před volbu mezi dvěma způsoby uvažování: Rozum otevřený vůči transcendenci, nebo rozum uzavřený do imanence. Stojíme před rozhodujícím „buď – anebo“.

Racionalita na sebe sama soustředěného technického jednání se však jeví jako iracionální, protože v sobě obsahuje rozhodné odmítnutí smyslu a hodnoty. Není náhoda, že uzavírání se transcendenci naráží na obtíže při úvahách: Jak mohlo bytí vzniknout z ničeho? Jak se mohla z náhody zrodit inteligence? Tváří v tvář těmto dramatickým problémům si rozum a víra vzájemně pomáhají. Pouze společně zachrání člověka. Rozum bez víry – spoután pouhým technickým konáním – je odsouzen k tomu, že se ztratí v iluzi vlastní všemohoucnosti. Víře bez rozumu hrozí, že se odcizí konkrétnímu životu lidí.

Z encykliky papeže Benedikta XVI. Caritas in Veritate -101525-

Autor: Benedikt XVI. | Sekce: čtenářský koutek | Tisk | Poslat článek známému